Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit zaměstnancům stravování ať už ve formě gastrolístků, nebo finančního příspěvku. Nárok na ně má tedy jen zaměstnanec. Pokud pro firmu pracují živnostníci, nárok jim nevzniká.
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajišťovat zaměstnancům ve všech změnách stravování odpovídající zásadám správné výživy přímo na pracovištích nebo v jejich blízkosti. Tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu, s výjimkou těch, kteří na svém pravidelném pracovišti odpracovali více než čtyři hodiny.
Gastrolístky nebo peníze? Komu se co vyplatí? V pořadu Jedná se o peníze odpovídá daňová poradkyně Alica Orda – Oravcová. Odvysíláno 24. 2. 2021.
Zaměstnavatel zajišťuje stravování zejména poskytováním jednoho teplého hlavního jídla včetně vhodného nápoje zaměstnanci v průběhu pracovní směny
1.) ve vlastním stravovacím zařízení
2.) ve stravovacím zařízení jiného zaměstnavatele nebo
3.) zajistí stravování pro své zaměstnance prostřednictvím subjektu oprávněného zprostředkovat stravovací služby, a to nejčastěji formou stravovacích poukázek nebo elektronických stravovacích karet
Kdo má nárok
Nárok na poskytnutí stravy má zaměstnanec, který v rámci pracovní změny vykonává práci více než čtyři hodiny. Pokud pracovní změna trvá více než 11 hodin, zaměstnavatel může zajistit poskytnutí dalšího teplého hlavního jídla.
Zaměstnavatel přispívá na stravování částkou ve výši nejméně 55 % ceny jídla, nejvýše však na každé jídlo do částky 55 % stravného poskytovaného při pracovní cestě v trvání 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu. Suma stravného pro pracovní cestu v trvání 5 až 12 hodin je v současnosti 5,10 eura, příspěvek zaměstnavatele tedy nesmí překročit částku 2,81 eura. Kromě toho poskytuje zaměstnavatel na stravování zaměstnancům příspěvek podle zákona o sociálním fondu.
Při zabezpečení stravování zaměstnanců prostřednictvím zprostředkovatele stravování se cenou jídla rozumí hodnota stravovací poukázky, která musí činit nejméně 75 % stravného poskytovaného při pracovní cestě v trvání 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu, tedy minimálně 3,83 eura.
Pokud podmínky výkonu práce na pracovišti vylučují možnost zajistit zaměstnancům stravování, pokud zaměstnavatel stravování nemůže objektivně zajistit nebo pokud zaměstnanec na základě lékařského potvrzení od specializovaného lékaře ze zdravotních důvodů nemůže využít žádný ze způsobů stravování zaměstnanců zajištěných zaměstnavatelem, zaměstnavatel poskytne zaměstnanci místo teplého hlavního jídla či poukázky finanční příspěvek.
Nárok na zajištění stravování jednou z výše uvedených forem má i zaměstnanec při výkonu práce doma nebo telepráce.
I když za domáckou práci nebo telepráci se nepovažuje práce, kterou zaměstnanec vykonává příležitostně nebo za mimořádných okolností se souhlasem zaměstnavatele, nebo po dohodě s ním doma nebo na jiném než obvyklém místě (home office), jde o výkon práce, během kterého mu vzniká nárok k zajištění stravování podle § 152 zákoníku práce.
